Jak pracují infračervené teploměry? Základní konstrukce většinou sestává z čočky k soustředění infračervené energie (IR) na detektor, který konvertuje tuto energii na elektrický signál, jenž může být zobrazen v jednotkách teploty po kompenzaci na teplotu okolí. Toto uspořádání usnadňuje měření teploty ze vzdálenosti bez dotyku s daným měřeným objektem. Proto se infračervené teploměry používají pro měření teploty v podmínkách, kde nemohou být použity termočlánky nebo jiné sondy se snímači nebo by z různých důvodů neměřily přesně. Typické podmínky např. jsou, když se objekt pohybuje nebo je obklopen elektromagnetickým polem jako např. u indukčního ohřevu nebo je objekt umístěn ve vakuu nebo jiné řízené atmosféře nebo je u aplikace požadovaná rychlá odezva.

Obvyklé otázky při použití infračerveného teploměru:
Proč bych měl použít infračervený teploměr při měření teploty u mé aplikace?
Infračervené pyrometry umožňují uživatelům změřit teplotu v případech, kde běžné teploměry nemohou být použity. Zejména v případech ovládání pohybujících se objektů (např. válečkové tratě, pohybující se stroje nebo pásové dopravníky) nebo požadavku na bezdotykové měření z důvodu kontaminace nebo nebezpečného prostředí (vysoké napětí apod.), kde je vzdálenost příliš velká nebo kde měřené teploty jsou příliš vysoké pro termočlánky nebo jiné dotykové snímače.
S čím bych měl počítat u mé aplikace, když vybírám infračervený teploměr?
Kritické úvahy pro jakýkoliv infračervený pyrometr zahrnuje zorný úhel (průměr zářiče - objektu a vzdálenost), typ měřeného povrchu (úvahy o emisivitě), spektrální odezva - pásmo (propustnost atmosféry nebo prostupnost skrz povrchy), teplotní rozsah a montáž (přenosné provedení nebo fixní). Další úvahy zahrnující časovou odezvu, životní prostředí, omezující faktory montáže, zaměřování, požadavek na výstupní signál.
Co značí zorný úhel a proč je důležitý?
Zorný úhel je kužel, ve kterém přístroj snímá paprsky a je určen jeho optikou.. K dosažení údaje přesné teploty měřeného objektu je nutné, aby zaměřovaný povrch zcela překrýval zorný úhel použitého infračerveného pyrometru. Infračervený pyrometr určuje průměrnou teplotu všech povrchů, které se v zorném poli nacházejí, tedy i pozadí zaměřeného objektu, který má jinou teplotu a může způsobit chybu měření. K řešení tohoto problému nabízí OMEGA jedinečný postup. Mnohé OMEGA infračervené pyrometry mají patentovaný laser přepínatelný z kruhu na bod. V módu kruhu se vytváří dvanáctibodový kruh, který označuje povrch - plochu, na níž se teplota měří. V módu bodovém pak je označován střed měřeného povrchu.

Co je to emisivita a jaký vztah má k měření infračervené teploty?
Emisivita je definována jako poměr energie vyzařované objektem při jeho dané teplotě k energii vyzařované ideálním tělesem (radiátorem) nebo černým tělesem při stejné teplotě. Emisivita černého tělesa je 1,0. Všechny hodnoty emisivity jsou v intervalu 0,0 až1,0. Většina infračervených teploměrů má kompenzaci emisivity pro různé materiály. Obecně platí: čím vyšší má objekt emisivitu, tím snadněji lze získat přesnou hodnotu teploty měřenou infračerveným teploměrem. Objekty s velmi nízkou emisivitou (pod 0,2) patří do obtížně měřitelných infračerveným teploměrem. Některé leštěné, lesklé, třpytivé kovové povrchy jako je hliník jsou tak reflexní v infračervené oblasti, že přesné měření teploty není vždy možné.
Metody k získání hodnoty emisivity.
Existuje pět postupů jak určit emisivitu materiálu a zjistit tak i přesnou měřenou teplotu:
Pyrometr může být dvojího typu, buď s fixní - pevnou montáží nebo přenosný. Přístroje s pevnou montáží jsou obecně instalovány v místě, kde trvale monitorují proces. Obvykle jsou trvale napájeny ze sítě a použity pro jeden účel. Výstup tohoto pyrometru je obvykle na místní nebo vzdálený displej a také jeho analogový výstup lze připojit na jiný displej nebo do řídící smyčky. Přenosné pyrometry ve tvaru pistole mají bateriové napájení, vlastnosti mají obdobné jako fixní přístroje a obvykle nemají analogový výstup pro regulační účely. Běžně se tyto přenosné přístroje používají v údržbě, diagnostice, při kontrole kvality a měření kritických míst procesů.
![]()